Znamení dobra

Modrotisk

1:JDme půlnoc, prCávě skončil Bobyčejný dAmen,
mCůj dům se ztrFácí ve tmách, vBidím černo jCen,
v tDmé tmě je znCamení: růž mBá se dobrem stAmát,
v sCobě ten přFíběh mám, cBo více si přCát:
na své tváře rFůž.
2:Po vyschlé řece asi nemůže plout prám,
člověk je vlastně řekou, každý plní sám,
proč někdy láska mizí a lží se nechá svést,
člověk má pochopit a třeba v slzách nést
na své tváři růž.
R:DFá se poplivat i prostřený stůl,
a kdo má v ruce místo lásky nůž,
má jen život, který zaslouží si hůl,
nenajde už na své tváři růž. G A G A D
*:KdFo lásku nF/Eepředstírá, tDměžko chce být sDm/Cám,
svFé srdce F/Eotevírá jDminým dokořDm/Cán,
má pro ně slBova, která vrCátí řece prFoud a proudu prBám,
óC, nestírej rFůž.
R:B+ óC, nestírej rFůžAm,    Gm   nCestírej rFůžAm,   Gm   C 
svou z tváří rDmůž, Có B..Am.   Gm   F  B  C  B  C  F 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:07.374+00:00
Výsledky hledání: